Roman Zabilanský

 

Kdo jsem

Roman Zabilanský

Co dělám

Jsem proutkař

Napsali o mně

Články

Mé zážitky

Z praxe

10.08.2016

Geopatogenní zóny


Každej znás se snima setkal - každej je zná, jsou místa kde se vyspíte jako miminko a jinde zase vstáváte z bolestmi, únavou - připadá vám jako by jste celou noc těžce pracovali.

Vidět nejsou a přitom dokáží způsobit spoustu problémů, starostí a dokáží ovlivnit vaše zdraví - začíná to bolestmi, nevyspalostí, únavou, stresem nervozitou, ozývají se a vrací se různé bolesti .... je toho mnohem víc a pokud budete číst dál jistě pochopíte - spoutu věcí si dáte do souvislostí a dáte mi za pravdu .

Když tedy vidět nejsou - jak je objevím?


Jeden ze spolehlivých způsobů je ten, že si pozvete domů šikovného proutkaře a ten vám je dokáže najít - předem upozorňuji odstranit je nelze a existuje spousta rádoby udělátek a spousta vykuků co vám budou nabízet rušičky a podobné nesmysly.
Představte si, že ze země vychází energie - siločáry, magnetismus - něco takového - lidské tělo je s touto energií sladěné a vnímá ji pozitivně, ale pozor to funguje za předpokladu, že energie neprostupuje žádnýma zemskýma poruchama.
Jistě každý zvás se byl podívat někde v lomu nebo se díval na skalní útes , kde bylo vidět složení půdy, ale hlavně různé praskliny, pukliny, zlomy - prostě tím chci naznačit, že zem po které chodíme není celistvá a energie,která těmito poruchami prochází na povrchu vykazuje jiné hodnoty, než tam kde prochází homogenním materiálem.
Jednoduše řečeno - projde-li energie díky různým dutinám rychleji - lidské tělo to zaregistruje - ve smyslu, že na těchto místech vám svaly půjdou nevědomky do křeče - jako když sevřete ruku vpěst a zkuste jí mít sevřenou delší dobu a uvidíte sami jaká je to bolest.
Proutkař právě dokáže detekovat různé výkyvy energií - proutek, virgule, vlastně cokoli drží vruce mu totiž slouží jako prodloužená anténa nervové soustavy - to právě způsobuje to že se mu proutek či virgule ohne, když jdou jeho svaly nevědomky do křeče. - né na každého toto funguje a né každému co se pohne drát vruce - hned znamená že se jedná o nebezpečnou zonu. Proto jsem hned nazačátku psal, že to dokáže detekovat šikovný a zkušený proutkař.
Ale i vy se samy můžete přesvědčit jakou taková geopatogenní zona má sílu a co dokáže - podívejte se na stromy - strom, kde není zona vám poroste rovně, ale naopak tam kde je , tak se vám strom různě kroutí a z jednoho kmenu rostou dva tvoří takové véčko - to je 90% zona . Dokážete si představit co udělá zona sváma, když takhle znetvoří strom - ten má smůlu ,že nemůže uhnout.
Když budete spát na místě kde je zona a ta například bude procházet přez záda - budete pociťovat silnou bolest na zádech a dlouho bude trvat, nežli ty záda rozhejbete - ale bolest se s každým probuzením bude vracet - co Vás napadne - bolí mi záda, tak si zajdu k doktorce - doktorka vás pošle na různé vyšetření, ale tělo je zdravé - pouze je tam svalová křeč - díky vystavení zoně jsou záda namožená - doktorka v dobré víře a hlavně že Vám bude chtít v tu danou dobu pomoci - předepíše prášek - nemusím tu psát co se stane - akorát oblbne na chvíli, tělo, které si po určité době na prášek zvykne a záda bolí znova - Přitom příčina bolesti tam stále je a lidské tělo detekující poruchu je oblbováno práškama, které při delším užívání mají vedlejší účinky - to je to samé jako když se vám v autě rozsvítí kontrolka oleje a vy to ignorujete - po určitém čase motor jisto jistě zadřete.

 

19.06. 2015

Prokletí čertové kaple – bylo konečně objasněno?


Zvoní telefon – zvednu ho a tam kamarád – co děláš, nejedeš někam na zakázku? Né - zatím sedím doma a přemýšlím co budu dělat – proč se ptáš? Ale mám auto tady v Mostě v servisu – napadlo mi, že bych jel s tebou. Dobrý nápad, – oblíknu se a za chvilku budu u tebe – pojedeme si někam pípnout z detektorem – co ty na to? Dej mi 7 minut a budu u centrálu – bobře, budu tam. Za chvilku už sedíme spolu v autě a zvažuji, kam tedy pojedeme – vyrážím směr Litvínov a doufám, že mi něco napadne, kde by se dalo hledat. U chemičky odbočuji na Horní Jiřetín. Nevím kam, co takhle zajet na Jezeří – to by mohlo být zajímaví, tam to neznám. Za chvilku už parkuji pod zámkem na parkovišti. Je tady pozemní chodba kousek od auta -letmo do ní nakoukneme – posvítím telefonem do temného podzemí a zase vylezeme ven. Podíváme se ze zámku, tam je pěkný výhled na šachtu. K naší smůle otevírací doba byla od 10.00 – smutně se podíváme na čas a bylo 8.45.

Mám nápad – povídám, kousek je tady čertova kaple, to tě bude zajímat. Při lovu se tam smrtelně zranil syn majitele zámku Lobkovic, který spadl z koně, po roce na tom samém místě měl zahynout i druhý ze synů a tím rod vymřel po meči. Poté na tom místě začaly stavět pohřební kapli, ta se nevyhnula problémům, podle legendy měla střešní kopule spadnout - povídá se, že jí tam sám čert shodil, díky tomu dostala název – čertova kaple, proto není dostavěná a římské sloupy jsou doteď složené vedle, jako by je přivezly včera. Taky se stalo – před několika lety, tady se konala Hubertova jízda, kde byly i koně ze zahraničí – když jely kolem – jeden kůň z Anglie se zastavil a odmítal jít dál – jako by ho někdo držel. To je vše co vím – schválně jak to na tebe bude působit. Po těch slovech projdeme houštím a už stojíme před nedostavěnou kaplí. Je tu spousta negativní energie, něco tady je – povídá. Něco zkusím, podívám se do minulosti tohoto místa – zkus to taky. Přistoupil ke zdi, opřel si čelo o kámen a zavřel oči. Koukám na něj a říkám si - proč ne a už tam stojíme dva – hlavou opření o kapli – zavři oči a podívej se do minulosti svým třetím okem. Během chvilky se mi před očima odehrává příběh – jako bych koukal na televizi – vidím les – z pohledu jezdce na koni - všímám si, že les je listnatý – jsem překvapený co vidím a nahlas to komentuji – vidět nás někdo, tak si bude myslet, že psychiatrická léčebna je na výletě. Po chvilce kolega taky povídá – vidím ženu, mladou světle hnědými vlasy, šedomodrým pláštěm, jede na koni, sedí na něm na boku – boční posed. Vedle ní jede muž, hubený, vrásčitý, černým kabátem – vidím černé rukavice, jak drží dívku za ústa, aby nekřičela. Byla uškrcená, nebo udušená – povídá – někde tady bude zahrabaná. Pokud to tak je, tak jí najdu -beru si virguli a ptám se po lidských ostatkách v okolí – kupodivu virgule reaguje - zavedla mě kousek od kaple a tam mi ukáže místo co hledám.

Zavolám na kamaráda - ten mi to místo potvrzuje, – musela tady být ve skále nějaká dutina, výduť – neměl čas kopat hrob, využil místa a tam jí narychlo ukryl a zaházel. Slečna pocházela z vyšší společnosti, mohla tu být jenom na návštěvě, nebo z okolí, jisté je, že byla mladá a krásná – vyjel po ní, ona mu nebyla po vůli, tak se to nějak mohlo seběhnout. Potom jí zabil, ukryl a tvrdil, že odjela v pořádku. Rok na tom místě - mu její duch, splašil koně, on spadl a zabil se. Jeho bratr, který mu potvrdil alibi, se měl na tom místě příští rok zabít taky – tím mužská větev vymřela. Když stavěly kapli, na počest tragické nehody synů, proto asi padala ta kopule – její duše tam někde bloudí, nechtěla dovolit, aby on a její bratr, který kryl jeho zločin, spokojeně odpočívaly v honosné kapli, na místě kde se stalo bezpráví, proto mohlo dojít k těmto událostem. Chtělo by vykopat tu dívku a církevním pietním obřadem jí pohřbít, aby našla svůj klid, věřím, že to bude chtít ona sama.

– místo jsme opustily se smíšenými pocity – jen čas ukáže, jestli s tím něco uděláme – dneska rozhodně ne – byl to výlet plný tajemna a dobrodružství - vlastně jako každý jiný.

Za osobou kamaráda – je zkušený léčitel, psychotronik

Petr Švec a já jsem proutkař Roman Zabilanský.